Kniha o pretekárskych motocykloch ČZ

Štvrtok, 16 september 2010

Nedávno vyšla v jednom českom vydavateľstve zaujímavá kniha o cestných pretekárskych motocykloch ČZ. Aj keď už o tejto značke bolo toho napísaného nemálo, vidí sa, že história ČZ budí stále veľký záujem. Publikácia prináša mnoho nových a zaujímavých skutočností, nielen o samotných motocykloch a ich tvorcoch, ale aj o dobe, v ktorej tieto motocykle vznikali.

Silniční závodní motocykly ČZ
Kniha Silniční závodní motocykly ČZ zachytáva obdobie vývoja, výroby a pôsobenia štvortaktových motocyklov ČZ na pretekárskych okruhoch u nás i v Európe

Kvôli väčšej autenticite prinášame ďalší text v češtine, v ktorej kniha aj vyšla

Dosud vydané knihy byly většinou encyklopedie, s ambicí přehledně zpracovat historicky celý motocyklový výrobní program strakonické továrny. Nově vydaná knížka se soustřeďuje pouze na tovární závodní motocykly ČZ. Podrobně zachycuje celé dvaadvacetileté období vývoje, výroby a úspěšného působení čtyřdobých závodních motocyklů ČZ na našich i evropských okruzích. Autor pečlivě rok po roce mapuje postup konstrukčních prací od příchodu legendárního konstruktéra Jaroslava Waltera do Strakonic v roce 1949, až po direktivní ukončení čtyřválcového projektu Ing. Františka Pudila v roce 1973.

Je to knížka sice hodně odborná, avšak v únosné míře, takže je přijatelná i pro ty čtenáře, kteří přeci jen úplně technicky zaměření nejsou. Přesto suma informací o konstrukčním řešení a technickém provedení, o volbě materiálů, o technologických postupech a o zkouškách poskytuje čtenáři dosti jasný obrázek o práci vývojového týmu Jaroslava Waltera. Nešlo jen o myšlenky a nápady, ale i o organizaci práce, velmi často také o svízelné hledání volných výrobních kapacit.

Vývoj silničních speciálů byl prakticky nepřetržitě trnem v oku nemalé skupině lidí s rozhodujícím vlivem v továrně a tak jen respekt k osobě Jaroslava Waltera a fandovství dílenských mistrů umožňovalo jejich stavbu. Osud těchto strojů mnohokrát visel na vlásku, a bylo zásluhou několika osvícených osobností, že předčasně neskončil. Navíc čelil i tlakům z vnějšku, od domácího konkurenta a z řídících struktur centrálně řízeného průmyslu.

Silniční závodní motocykly ČZ
Už obal knihy o motocykloch ČZ zaujme

Jaroslav Walter se musel neustále potýkat s byrokracií a tupostí politických míst té doby. Počáteční vývoj závodních motocyklů ČZ probíhal v padesátých letech, tedy v nejhorším období českého národa. Pokud byly motocykly úspěšné, ihned se k nim přihlásila dělnická třída neomylně vedená stranou komunistů, v případě neúspěchů se vyvozovaly personální důsledky s apriorním podezřením na protistátní činnost.

Jaroslav Walter jako aktivní předválečný kapitalista byl neustále pod dozorem StB a radikální komunisté v závodě mnohokrát usilovali o jeho odstřelení z pozice vedoucího konstruktéra. Někteří by ho nejraději viděli v nějakém potupném postavení u podřadné práce. Šedesátá léta se zase vyznačovala soubojem s domácím konkurentem a to ne vždy nejčistčími metodami.

Kniha vyčerpávajícím způsobem připomíná výsledky motocyklů ČZ ve všech významných mezinárodních i tuzemských závodech. Ve Velkých cenách, v závodech mistrovství světa i na Tourist Trophy. Zpestřením je řada citací z dobového domácího i zahraničního tisku, často z velmi kuriózních podniků.

Na strakonických továrních strojích startovali nejen prakticky všichni významní českoslovenští závodníci, ale i někteří zahraniční. Na příklad Rakušan Leonhard Fassel a Švýcar Fred Bracher se stali na strojích ČZ mistry svých zemí. Podpořili těmito výsledky výrazně úsilí dovozců československých motocyklů na tamních trzích. Strakonická ČZ se velmi významně podílela i na rozvoji silničního motocyklového sportu v Československu.

Díky velké poptávce po nových moderních strojích ze strany jezdců, podpořené tehdejšími nejvyššími místy a Svazarmem, se vyrobila ve Strakonicích série 50 kusů ČZ 250, 30 kusů ČZ 350 a 32 kusů ČZ 125, převážně pro domácí jezdce. Na několik dalších let tak tyto stroje zlepšily dosud tristní stav závodního parku v tehdejším Československu. Od té doby se už nikdy nepodařilo v takto masovém měřítku tento bohulibý skutek zopakovat I když v představách především Jaroslava Waltera byla maximální podpora československých závodníků a o angažmá zahraničních jezdců se nikdy neuvažovalo, přesto se na čízách víceméně náhodou, svezli špičkoví jezdci jako Sammy Miller nebo Rudolf Thalhammer.

Motocykly ČZ byly suverénním fenoménem mistrovství Československa v silničních motocyklových závodech a v počtu vítězství daleko předstihovaly Jawu. Přesto se v povědomí příznivců tohoto sportu značka ČZ pořád neprávem jevila jako ta druhá za Jawou. Proč tomu tak bylo lze při čtení snadno pochopit. Ve Strakonicích byli vždy schopni nabídnout spolehlivý a konkurenceschopný motocykl. I továrním jezdcům Jawy Františkovi Šťastnému či Gustavu Havlovi, když v mateřské továrně pro ně neměli rychlý a spolehlivý stroj.

Jednoválcové čytřtakty ČZ sice někdy nedokázaly výkonem konkurovat víceválcům ostatních značek, ale vždy je předčily spolehlivostí. Nechuť Jaroslava Waltera k sofistikovaným víceválcovým speciálům pramenila z jeho přesvědčení, že motocyklový sport má být dostupný široké veřejnosti a nebýt jen výsadou pro pár vyvolených, či pouze předmětem konkurenčního boje velkých motocyklových továren. Spolehlivost prokazovaly nejen stroje, ale i lidé kolem.

Je nutné si uvědomit, že zejména v padesátých letech podmínky pro provozování motocyklového sportu byly velmi drsné. Depa a parkoviště závodních strojů nebyla zastřešená a vybavena žádným zvláštním zázemím. Pracovalo se na zemi v trávě, často v blátě. Stroje musely být dokonale připraveny z továrny, o pojízdných dílnách si ještě mohli mechanici nechat jen zdát. Používané dopravní prostředky byly nespolehlivé a často vyžadovaly větší péči než samotné závodní stroje. I za těchto podmínek odváděli jezdci i mechanici vynikající práci. Navíc byl trvale nedostatek finančních prostředků, zejména tvrdé měny.

Náklady na pobyt v zahraničí se hradily ze startovného a odměn za umístění, o které byli v podstatě kráceni jezdci. Právě nedostatek financí pro pravidelnou a kompletní účast v seriálech závodů mistrovství světa limitoval úsilí o dosažení pronikavějších úspěchů a to nejen v případě ČZ. Za příznivějších finančních podmínek by se značka ČZ a jezdci jako František Bartoš, Václav Parus, ale zejména Stanislav Malina nebo Bohumil Staša určitě objevovali na vyšších příčkách výsledkových tabulek. Kdo ví, možná i na těch nejvyšších.

Kromě samotných motocyklů a jejich uplatnění kniha pojednává i o hlavních protagonistech této éry. Úvodní kapitola je věnována životu Jaroslava Waltera a autor přiznává, že právě osud tohoto muže byl jednou z hlavních pohnutek k jejímu napsání. Zachycuje příběh rodiny Walterů až do znárodnění jejich firmy a připomíná význam značky Walter pro rozvoj motorismu v Čechách.

Své krátké kapitoly v knize mají i jezdci, kteří se nejvýrazněji zasloužili o věhlas značky ČZ ve světě a spojili na čas své osudy se strakonickou továrnou. Bohužel osudy některých byly až příliš krátké a je dobré, že byly připomenuty. V knize jsou otištěny unikátní fotografie poškozených strojů Františka Bartoše z jeho osudových pádů v Jiřetíně a v Hradci Králové, po nichž se závoděním skončil. Své čestné místo má samozřejmě v knize i Ing. František Pudil, tvůrce mnoha modelů motocyklů ČZ, ale především famózního čtyřdobého čtyřválce.

Největší předností této publikace je její ucelenost. Kromě podrobného technického popisu jednotlivých modelů nabízí kniha i přehled technických údajů, statistická data o počtech vyrobených kusů a výsledcích. Kniha na stopadesáti stranách přináší hodně zajímavého čtení a navíc obsahuje 99 původních černobílích fotografií. Každý, kdo má rád motocykly, jejich historii a nebo prostě jenom fandí domácím značkám, by ji určitě v knihovně měl mít.

Kniha sa predáva za 13 eur (cena je s DPH) a objednať si ju možno na adrese:

UNIPRESS
Ševčenkova 28
851 01 Bratislava

Pridať komentár
Bleskovky
Suzuki-Vitara
Japonská automobilka Suzuki vyrobila za uplynulý fiškálny rok 2019 (apríl 2019 až marec 2020) vo svojich výrobných závodoch na celom svete 2,97 (2 966 399) milióna automobilov. Napriek prerušeniu výroby pre pandémiu koronavírusu dokázala automobilka vyprodukovať 87,4 percent objemu predvlaňajšieho rekordného roku, v ktorom značka vyprodukovala 3,39 milióna (3 393 976) vozidiel, čo je najviac vo svojej storočnej histórii. V závodoch Suzuki ďalej pokračoval trend prehlbovania prevahy produkcie závodov mimo Japonska. V zahraničných závodoch počas vlaňajšieho fiškálneho roku vyrobila automobilka 2,02 milióna (2 022 227) vozidiel, kým automobilky v Japonsku len vyše 944 tisíc vozidiel.
Volvo-heng-du
Výrobný závod spoločnosti Volvo Cars v čínskom meste Čcheng-tu, jej najväčší v Číne, získava 100 percent svojej elektrickej energie z obnoviteľných zdrojov. Celkový obnoviteľný energetický mix v celosvetovej výrobnej sieti spoločnosti tak dosiahol 80 percent. Stopercentný energetický mix z obnoviteľných zdrojov v čínskom závode Čcheng-tu je výsledkom čerstvo podpísanej zmluvy o dodávke elektrickej energie a prispeje k zníženiu emisií CO2 v závode o viac ako 11-tisíc ton ročne. Približne 65 percent vyrobenej elektriny pochádza z vodnej energie, zvyšná časť zo slnečnej a veternej energie a iných obnoviteľných zdrojov.
BMW5-digital-world-premie
Priaznivci a fanúšikovia bavorskej značky BMW sú v očakávaní premiéry modelov radu 5 Sedan a praktickejšieho kombi Touring. Avšak vzhľadom na stále platné cestovné obmedzenia na celom svete sa prezentácia nového BMW radu 5 Sedan, nového BMW radu 5 Touring a nového BMW radu 6 Gran Turismo uskutoční v digitálnej forme. Stane sa tak v stredu 27. mája a záujemcovia o internetovú premiéru týchto troch modelov ju môžu sledovať na internete o 08:00 hod. na www.live.bmwgroup.com/en a http://www.live.bmwgroup.com/en>.